V sobotu 23. března jsme se s naší fenkou Baileys Brdský expres zúčastnili prvního letošního závodu série Gladiator Race – Křížové desítky, který nás zavedl na upravované lesní cesty královéhradeckých lesů, nedaleko Lesního hřbitova. Okolí působilo na první pohled klidně – široké, písčité a jehličím pokryté stezky, rovné úseky bez velkých výškových rozdílů a mírné jarní počasí. Vše nasvědčovalo tomu, že nás čeká jeden z těch „pohodovějších“ závodů. Ale jak se brzy ukázalo, i zdánlivě nenáročná trať umí překvapit.
Závod se odehrával na klasické trase, vedené v několika po lesních cestách, kde se střídaly rovinky s drobnými výběhy a sjezdy. Povrch byl sice měkký a běžecky příjemný, ale postupně se na nás začala podepisovat únava – dlouhé rovné úseky bez technických prvků nutily k udržování tempa, bez výrazných příležitostí k odpočinku. Pro mě a pro Baileys, to znamenalo jiný druh soustředění a výdrže a ukázalo se, jak důležitý je spánek v závodním týdnu.
Tentokrát jsme se na start postavili společně s čechohorákem Batulem a jeho paničkou Evou Búdovou, kteří s námi letos absolvují řadu canicrossových závodů. Už od začátku panovala přátelská a týmová atmosféra – navzájem jsme se podporovali a drželi si tempo, které mělo v této fázi sezóny především tréninkový charakter.
Přestože nám tato trať „nesedla“ tak jako jiné, bohaté na překážky a terénní zvraty, měla svůj přínos. Právě v takových podmínkách – kdy závod není naplněn adrenalinovými skoky, blátem nebo taháním pod tankem – se prověřuje naše příprava před závodem a schopnost budovat souhru mezi psem a běžcem. Baileys běžela spolehlivě, soustředěně, a přestože jsme tentokrát nepodávali rekordní výkony, dokončili jsme závod s pocitem dobře odvedené práce.
Křížová desítka se pro nás stala důležitým odrazovým bodem na další Gladiator sezónu. Byla to trať bez dramat, ale přesto přinesla zkušenost – jak sportovní, tak mentální. Pomohla nám lépe se sehrát, otestovat formu a připravit se na závody, které teprve přijdou. A právě ty přišly hned měsíc poté – ve Studánce.
Každý závod má svůj význam. Ne vždy přinese nezapomenutelný zážitek, ale každý posouvá. A v tom je síla sportovní cesty.
